O Aštanga józe

Každá duchovní cesta má specifický způsob nebo prostředky k dosažení cíle
osvobození nebo chcete-li, nalezení Boha. Těchto cest je tolik, kolik jen může být
hvězd. Vyznám se, že mou cestou je aštanga jóga (také označována jako aštanga
vinjása), která mi otevřela srdce. Tato hluboká duchovní praxe může být nezasvěceným
pozorovatelem někdy vnímána spíše z fyzického hlediska. Pravá podstata této praxe by
však nemohla být nikdy naplněna bez správných úmyslů, bez správné diety, či bez
dodržování morálních principů známých jako jama a nijama a dalších kroků, které jsou
její součástí. Její fyzická podoba, je však právě jen jedním z těchto aspektů. Byť pro
mnohé je její fyzická náročnost vábničkou, jejímuž kouzlu podlehnou, nevnímala bych
to, a priori, jako něco nežádoucího, ale spíše jako položení základního kamene
k obsažení celého komplexního, duchovně transformačního systému aštanga jógy. Tak
jak se pomalu otevírá a uvolňuje naše fyzické tělo, můžeme hluboce prostupovat do
našeho nitra, které by nám bylo třeba jinak uzavřené.
Na aštanze je krásné, že nabízí v jeden okamžik upevnění disciplíny, pevné morální
hodnoty, duševní očistu, posílení fyzického těla, kontrolu dechu, koncentraci, meditaci
a vnitřní spokojenost. Často se o ní, oprávněně, hovoří, jako o meditaci v pohybu. Je to
v podstatě takový balíček, který každý den rozbalíme zároveň se svojí podložkou. V tom
balíčku nás však pokaždé čeká nové překvapení, nová zkušenost a nové prožitky. Je to
doslova, jako bychom na podložku každý den vstupovali tak, jako by to bylo poprvé, ale
zároveň je v té praxi něco konejšivě známého a blízkého. Někdy praxe plyne lehounce,
jako ve snu a člověk si ani neuvědomí, jak se vlastně ocitl na konci v šavásaně. Někdy
jde praxe ztuha a tělo je jako z olova a o to víc nás pak může odměnit hlubokým
duchovním prožitkem ve chvíli, kdy to třeba i nejméně čekáme.
Ať už jsou však naše očekávání, motivace, zdravotní stav či obavy jakékoliv, tím, že si
pravidelně stoupáme na podložku a formou určitého „úsilí bez úsilí“ fyzicky praktikujeme
předepsaný sled asan příslušné série, můžeme pochopit jedno, že praxí asan vše jen
začíná, a že jóga není jen to, co se odehrává na podložce, ale především to, co se
odehrává mimo ní. Jinými slovy asany můžeme praktikovat pár hodin denně, ale jógu
praktikujeme celý den – celý náš život.
To mě zároveň přivádí také k tématu pokory. Pokud bych si měla vybrat jen jedinou věc,
kterou mě jóga obdarovala, tak je to právě pokora. Skláním se před hlubokou pravdou
jógy a jejích velkých Učitelů, pokorně se obracím k přírodě i lidstvu, jako takovému.
Každý si svým karmickým konáním naplňujeme své osudy, ve své Jednotě usilujíce
o Poznání. Nekonečné Poznání, které je však zároveň tak velké, aby se vešlo do
našeho srdce.